Každý je na světě proto, aby si plnil své sny. Pomoc najdete u nás. Mytí oken Hradec Králové

Měli jste někdy nějaké své sny? Já ano, měla jsem jich spoustu. Ale postupem času, kdy jsme více a více rostla, jsem se jich tak nějak vzdala. Potřebovala jsem vystudovat, poté si zajistit praxi a nakonec práci. Tu jsem hledala dlouho.

Zpočátku jsem v ní byla…

Zpočátku jsem v ní byla vcelku spokojená, ale po čase jsem si začala uvědomovat, jestli to přece jen není trošku přes hranici. Musela jsem pracovat na neustálých přesčasech. Občas jsme tak pracovala i více než dvanáct hodin denně. Bylo to pro mě čím dál méně a méně únosné. Vracela jsem se domů unavená, bez energie. Už jsem neměla ani sílu si uvařit, tak jsem si často jen koupila pár instantních čínských polévek, na kterých jsem přežívala. Víkendy jsem většinou celé prospala, abych dohnala všechen ten spánkový deficit přes týden. Neměla jsem takřka žádný sociální život. Přátelé si o mě začali dělat starosti. Prý, jestli ještě žiju, že o mně strašně dlouho nic neslyšeli.

Já je vždy uklidnila…

Já je vždy uklidnila a řekla jsem jim, že se můžeme jistě brzy vidět. Věděla jsem však, že v tu chvíli lžu i sobě samé. Nikdy se to nestalo. Těžce jsem to nesla, ale v té době pro mě bylo udržení si práce prioritou. Jenže po čase se to na mě začalo dost značně podepisovat. Z nedostatku spánku jsem byla neustále unavená a potažmo i dost nepříjemná. Z jednoduché stravy sestávající se především z pečiva a instantních jídel mi začalo býti zle od žaludku. Také mi začaly padat vlasy a zkazila se mi pleť. Byla to hrůza. Takto to pokračovalo ještě asi dva týdny, než jsem si konečně řekla STOP! Práce jsem zanechala a dopřála jsem si dva týdny pořádného odpočinku a klidu.

V podstatě jsem každý den…

V podstatě jsem každý den jen spala. Uvědomila jsem si, jak moc jsem obětovala se svého života kvůli hloupé práci, která mě navíc jen ubíjela a psychicky a fyzicky vyčerpávala. Řekla jsem si, že se už nikdy takto k sobě nesmím zachovat, že bych si měla sebe více vážit. A s tím najednou mi vytanula na mysli myšlenka, že bych se měla věnovat jen takové práci, která mě bude naplňovat a bavit. A která mi také půjde a nebude mě jen fyzicky a psychicky deptat. Kde nebudu muset plnit nějaké cíle jednoho člověka, který sám nemá o práci, jež mi zadává, nejmenší ponětí. Kde budou skutečně vědět know how a nebudou to jen prázdné řeči.

Kde mě budou…

Kde mě budou respektovat jako ženu a kde mě i rovnocenně za mou práci ohodnotí. Po procházení několika nabídek mi došlo, že osobně pro mě bude nejlepší, když budu pracovat sama na sebe. Jenže co bych měla dělat? A najednou mi to došlo. Vždy mě hodně bavilo se malovat a pečovat o sebe a vždy jsem tak trochu měla sen, že bych mohla být kosmetičkou. Udělala jsem si rekvalifikační kurz a našla perfektní prostory. Jen v nich byla velice zašpiněná okna, jež nešla běžnou metodou vyčistit. Tak jsem si řekla, že na to zavolám nějaké odborníky. Po pár chvílích jsem našla na internetu firmu A SERVIS LIPKA, Okna Hradec Králové, mytí  a objednala je. A musím říct, že nelituji, okna perfektně vyčistili a já si konečně mohla otevřít můj vysněný salon.